pátek 28. května 2010

Boj s vejci

Přišla jsem domů z nákupu a jsem fakt NAŠTVANÁ!

Speciálně kvuli vajíčkům jsem šla do třech různých obchodů a stejně nemám to co chci! Proč tolik povyku kvůli vajíčkům? To jednoduché - není vajíčko jako vajíčko:-) Podle čísla vyraženého na vajíčku se dá zjistit velká spousta důležitých informací : například registrační číslo hospodářství (chovu), původ vajec (z které země vajíčko pochází) ale hlavní a nejdůležitější informací je "metoda chovu nosnic"!!! Je to hned první číslo v kódu na vajíčkách a je opravdu velký rozdíl mezi číslem 0 a 3!

Co tedy ta čísla označují? Číslo „0“ označuje vejce nosnic v ekologickém zemědělství (to znaméná BIO kvalitu). Slepice jsou v chovu na farmě a mají zajištěné prostředí pro jejich přirozený způsob života. Vajíčka označená nulou jsou sice opravdu hodně drahá, ale žloutek je zato krásně žlutý. Skoro jako od babiček z vesnice:-)

Číslo „1“ označuje  vejce nosnic ve volném výběhu. To znamená, že nejsou bio, ale slepice jsou v sezóně venku, mají dostatek volného prostoru a celkem pestrou stravu díky tomu, že si můžou venku leccos sezobnout. Myslím, že je to ideální varianta. Vajíčka nejsou tak drahá jako ta z ekologického chovu a zároveň dobře chutnají a hlavně slepice nejsou omezovány v pohybu.

Číslo „2“ označuje vejce nosnic v halách. To znamená, že slepice sice nejsou v sezóně venku, ale jsou v halách se slaměnou podstýlkou a můžou se tam relativně volně pohybovat. To je pro mě ještě stále přípustný chov. Je masovější, ale slepice v něm netrpí.  

Co je ale nejhorší je číslo „3“, které znamená vejce nosnice v klecích!!! To je prostě něco, co bych okamžitě zakázala. Říká se tomu "intenzivní klecový chov slepic" a je to bohužel nejrozšířenější metoda chovu. V  jedné kleci se mačká 5 slepic a celý život nemají možnost ani roztáhnout křídla. Celý den musí být na jednom místě a jsou jim do krmiva přidávaný různý doplňky stravy (včetně hormonů), aby snášely víc, častějš a větší vajíčka. Prostě hnus!


A co mě vlastně naštvalo v těch obchodech? Měly na výběr sedm balení vajec, ale všechny byly s číslem 3. A co mě nejvíc naštvalo je to, jak výrobci "mystifikují" zákazníky. Na obalu je napsáno "zdravá vejce", "s cereální stravou" apod. a lidi to samozřejmě kupujou s pocitem jak moc toho udělali pro sebe a pro přírodu. Ale co je tý slepici platný, že má ve stravě přidanou vlákninu z cereálií, když je stejně celý život zavřená v tý kleci. Jenom při tý představě klece dostávám panický záchvat klaustrofobie!!!

A nejhorší na tom všem je, že se o těchhle věcech prostě neinformuje. Nikdo o tom veřejně moc nemluví, nepíše a ve volebním programu to nemají ani Zelení. Takový informace by se přeci měly povinně učit už ve školách! 

sobota 22. května 2010

Nešťastný člověk...

Včera se mi stal opět zvláštní zážitek...

V metru na Palmovce seděl na lavičce muž a vedle něj bylo místo, na které jsem si chtěla sednout než příjede vlak. Přistoupila jsem k němu, s upřímným pohledem jsem se na něj usmála a sedla si vedle něj. Jakmile jsem se na něj usmála, změnil původně neutrální výraz v obličeji na výraz téměř bolestný. Začal se ošívat a po pár vteřinách mé přítomnosti vedle něj vstal a odsedl si. Musím říct, že mě to docela rozhodilo... mám ve zvyku se na lidi ve svém okolí smát, když mám dobrou náladu, abych tu příjemnou energii šířila dál. Většina na to velmi příznivě reaguje a to mě moc těší. Někteří se usmějí zpátky, někteří nejdřív neví jestli se směju na ně nebo ne, ale pak je v jejich výrazu tváře vidět, že je milý úsměv potešil a zpříjemnil jim den. Je to taková moje malá psychlogická hra:-) Dnešní reakce toho muže mě ale opravdu překvapila. Nejdřív mě to trochu zabolelo, ale když jsem o tom začala víc přemýšlet, začalo mi toho muže být spíš líto. Jak moc nešťastný v životě asi musí být, když ho upřímně míněný úsměv nepotěší, a jak se zdálo, ho snad i fyzicky zabolí...???


pondělí 17. května 2010

Banana Cake

U své bývalé spolubydlicí Franzisky jsem objevila zajímavou knihu s názvem Das Leber-Reinigungs Programm: So verbessern Sie Ihre Leberwerte und entgiften Ihren Körper.
Kniha byla v němčině, takže jsem nebyla schopná jí přečíst celou, ale aspoň zběžně jsem jí prolétla a docela mě zaujala. U nás bohužel zatím není k sehnání. O co v knize zhruba jde? Kniha je průvodcem osmitýdenním očistným programem, kdy je nutné vynechat určité potraviny nebo jejich složky (například rafinovaný cukr apod.) a jíst podle určitých zásad. Díky tomuto programu se tělo očistí od toxinů, které se v něm hromadí. V knize je i spousta zajímavých receptů. A to je právě důvod proč o knize mluvím. Vyzkoušela jsem podle knihy upéct Banana Cake a pořád se ho nemůžu dostatečně nabažit. Je prostě skvělej. Bez mlíka, bez másla, bez vajec a bez cukru a chutná přesto báječně!!!

Ingredience:
450 g zralých banánů (čím zralejší tím sladší)
150 g mouky (např. celozrné)
70 g ovesných mletých vloček
100 ml oleje
100 g rozinek
50 g vlašských ořechů (nalámaných na malé kousky)

Postup:
Banány oloupeme a rozmačkáme vidličkou na kaši. K tomu přidáme v jakémkoliv pořadí zbylé ingredience a dobře promícháme, aby se vše dobře spojilo a vytvořilo se tam husté těsto. Do formy na pečení dáme pečící papír a na něj nalijeme těsto. Pečeme v předehřáté troubě na 190º C asi 50 minut.

Moje úprava:
Protože jsem strašně mlsná a Banana Cake peču každou chvíli, vyzkoušela jsem už několik obměn, aby mi jeho chuť nezevšedněla. Místo 100 g rozinek někdy dávám napůl třeba sušené brusinky nebo jiné sušené ovoce, na které mám zrovna chuť. Ořechů nedávám 50g ale 100g. Místo vlašských ořechů jsou dobré i nasekané mandle a trochu slunečnicových semínek. Do těsta vždy přidávám několik lžic lněného semínka pro dobré trávení. A poslední moje zkušenost je, že je dobré do těsta dát trochu sody nebo prášku do pečiva. Těsto je pak nadýchanější.
MŇAM:-)